🙋 Prošlo to, nebo ne
Hlasování je jediná část společného rozhodování, která se dá spočítat – a právě proto se dá naučit. Napřed se ptáme, jestli se sešlo dost lidí; teprve pak se sčítají ruce, a to čtyřmi různými způsoby. Táž čísla podle jednoho pravidla projdou a podle druhého ne, a v tom je celé učivo. První obtížnost se ptá, kdo se do počítání vlastně počítá. Druhá ukáže sloupce hlasů i čárkovanou mez a chce vědět, jak to dopadlo a proč. Třetí bere situace ze třídy, ze spolku a ze schůze domu. Čtvrtá cituje větu, která se o hlasování říká, a hledá, co je na ní špatně.
Cvičení se připravuje…
Co se tu procvičuje
- kvórum jako podmínka, která se posuzuje první
- čtyři druhy většiny a čím se liší jmenovatel
- zdržení se hlasu a kdy působí proti
- táž čísla s opačným výsledkem podle pravidla
Doporučený věk je 11–15 let, ale je to jen vodítko. Obtížnost se přepíná nahoře nad úlohou, takže se dá začít níž a přidat, až to půjde samo. Zadání i vyhodnocení si dítě může kdykoli nechat přečíst nahlas tlačítkem s reproduktorem u úlohy.